Jakou si koupit knížku?
K Vánocům jsem dostal poukázku na 500,- do knihkupectví Barvič a Novotný. Rozhodně jde o jeden z těch lepších dárků, bohužel mírně danajských. Čas, který ve své honbě za nejlepší knihu věnuji do výběru a hledání vyjde při prvním odhadu dráž, než je cena samotné slevové poukázky. Paradoxně proto, že chci těch několik hodin investovaných do čtení věnovat knize, která za to opravdu stojí. Zvlášť když bych si ji měl koupit. Obvykle totiž:
- odbornou literaturu (IT) si pouze půjčuji, protože rychle zastarává
- jednoduchou beletrii (typicky S. King) se snažím číst v angličtině
- knihy v angličtině stahuji nebo kupuji přes e-bay, protože ty co zrovna chci nejsou k sehnání
Jeden nedávný postřeh: před dvěma týdny jsem si vzal rozečtené Tales from Watership Down na fakultní reprezentační ples. Než se mi podařilo najít vhodné zašívací místo, několikrát jsem musel do obvidných pohledů všímavých kolemjdoucích uhýbavě vysvětlovat, že anglicky fakt umím jenom málo, ale že to stačí, a ať si taky zkusí něco přečíst, když je to láká.
Každopádně mi došlo, že se dá s cizojazyčnou knížkou úspěšně machrovat
.
Volba je tedy zdánlivě jednoduchá -- koupím si náročnější beletrii. První nápadem je samozřejmě Barokní Cyklus od Stephensona (začátkem letošního roku jsem totiž dočetl výborný Kryptonomikon), ten však (stejně jako třeba Diamantový věk), jakožto představitele literatury příliš okrajového žánru, zmíněné knihkupectví nevede. Rtuť už sice ano, ale to je až druhý díl :-/.
V dalších úvahách jsem se něžně otřel o Lolitu, která by tvořila další logický článek řetězce od mého oblíbeného autora. Už dřívě jsem od něj koupil osekanou alfaverzi Lolity jménem Čaroděj a nudného Pnina; obojí oplývající krásnou a košatou rozmanitostí Nabokovy popisnosti.
Nedávná série návštěv kamenného obchodu přesunula do oblasti mého zájmu také další kategorii. Eshop ji charakterizuje jako » Populárně naučná pro dospělé » Přírodní vědy. Touha vzdělání v kontextu přírody (v tomto případě živené spíš mým patologickým zaujetím pro postapokalytpitckou tematiku) byla loni na podzim dostatečně ukojena knihou Svět bez nás. Přírodní vědy v mají však i další zajímavé kategorie, třeba » Fyzika, astronomie, matematika.
Pravda je, že knihy jako Teorie všeho nebo Cestování časem v Einsteinově vesmíru jsem četl moc rád. Ale jak poznat co z toho balastu v nabídce bude stát za to?
Uvědomil jsem si, že čas investováný do hledání vhodné knihy se neúročí pouze v (nakonec) vybrané knize, ale pomáhá si udělat jasno v hodnotách a načrtnout si dopředu, čemu se chci v nejbližší budoucnosti věnovat.
Nakonec mě to ale stějně přestalo bavit a naklikal jsem si hned tři kousky:
- Alex Vilenkin: Mnoho světů v jednom (populárně naučná)
- Bruce Sterling: Zrcadlovky (kyberpunková série povídek)
- Frank Close: Částicová fyzika (populárně naučná)
I když už jsem si vybral, určitě uvítám v diskuzi pod článkem vaše doporučení -- až zas dostanu nějakou poukázku . Já na oplátku doporučuji (a můžu i půjčit) téměř vše, co je tu tučným písmem.
Květinový ples PEF 2010 z jiné perspektivy
Včerejší ples Provozně ekonomické fakulty v Bobycentru rozhodně patřil k těm lepším. Proč? Jeden z několika důvodů byl objev výborného zašívacího místa. Jedná se o kovovou plošinu nad pódiem, které je přístupná po žebříku z technického zázemí vlevo od pódia (vedle šatny). Kromě výborného výhledu na pódium a diváky, vynikne industriální krása klimatizace a nosné konstrukce střechy. Jako bonus si cestou v mezipatře můžete prohlédnout muzejní skříňovou audioaparaturu.
Kvalita snímku (klikněte si na něj) mě přivádí k myšlence přestat konečně fotit mobilem a nosit s sebou pořadný foťák...
Možná se tu později objeví i nějaké méně zajímavé fotky/videa z našeho rokenrolového předtančení.
K čemu je dobrý stát?
Když jsem jako malý pochopil co to je stát, s jeho existencí jsem se smířil. I když mi nevadil, přišel mi poměrně zbytečný. Neználkovo Sluneční město kde všichni pracují pro radost a směrují ke společnému cíli stát nepotřebovalo. V Gibsonových románech si svět rozdělilo několik nadnárodních společností a státy ztratily vliv, moc a posléze i význam.
Teď si myslím, že nějaký druh centrální organizace je nutný. Žijeme totiž v sociálním dilematu nazývaném Tragédie obecní pastviny. Pojem označuje situaci, zasazené do prostředí obecní pastviny na které žijí pastevci. Čím víc vyžene pastevec na obecní pastvu krav, tím má větší užitek. Pokud je ale na pastvě víc než n krav, je pastvina spasena, tráva přestane růst, krávy umřou a pastevci umřou. Racionální postup pastevce je vyhnat na pastvu co nejvíc krav, aby měl co největší užitek. Když to neudělá on, udělá to stejně někdo jiný. Tento scénář má jediný konec.
Přeneseno do reálního světa (zůstaňme teď jen u životního prostředí) je Země pastvina. Pastevci jsme my. Činnosti, které v honbě za svými životními cíli provádíme mají vždy nějaké vedlejší účinky na ostatní. Když třeba pojedu jednou za týden autem na nákup do Lidlu (racionální úvaha) budu to mít nejlevnější, nejrychlejší a nejpohodlnější. Brněnka je za rohem, ale je drahá a musel bych tam navíc chodit každý druhý den. To stojí čas, peníze a námahu. V čem je rozdíl?
- znečištění ovzduší (emise oxidu uhelnatého CO, těkavých organických látek, oxidu dusíku = NO + NO2, oxidu siřičitého SO2, ozónu O3 a prachových částic)
--> všem v okolí (zejéna astmatikům) stoupají výdaje za léčbu nemocí - znečistěni vody a půdy
--> zvyšuje se cena potravin, zvyšují se náklady na dopravu do přírody - nehody (mrtví, zranění)
--> náklady na ošetření, pohřeb (+ těžko vyčíslitelná ztráta) - hluk a vibrace
--> náklady na opravy staveb kolem silnice, protihlukové stěny, ... - zábor půdy a parcelace krajiny (zejména výstavbou infrastruktury - dálnice, rychlostní silnice)
--> cena za výstavbu silnic, zvyšuje se cena pozemků, snižování vsákavosti (povodně) - spotřeba energie (zejména neobnovitelné - ropa)
--> zvyšuje se cena ostatních ropných produktů (léky, plasty) - emise oxidu uhličitého
--> stoupání hladiny oceánů (opuštěná města), sucha (cena potravin) a záplavy (zbořené domy), vymírání druhů
Příkladem jsem chtěl ukázat, že racionální volba může způsobovat náklady ostatním lidem a navíc ničit společnou "pastvinu". Úkolem státu je v tomto případě navyšovat cenu těch činností, kterými omezujeme ostatní. V našem případě s autem by to znamenalo vyčíslit všechny negativa, která jsme jízdou způsobili a připočíst je řidiči k ceně paliva.
Stát podobné regulace samořejmě dělá -- a nejde jen o spotření daň. Otazkou je, jestli v dostatečné míře. To už nechávám na čtenáři. V principu je však tato role státu nezastupitelná.