blog.orwen.org osobní názory, postřehy a nápady tak jak sem propadnou klávesnicí

Moje práce

K úvahám o tom, že bych začal pracovat mě v průběhu života vedlo spoustu faktorů, hlavně touha získat nějaké zkušenosti a zaměřit se konečně na nějaký obor dost úzce, abych o něm taky něco dlouhodobě věděl a nepřipadal si jak informační bojler.

Všechny mé dřívější "práce" byly pouze dočasné (farmář, překladač zboží, číšník) a jejich příčinou byla jen společností vsugerovaná představa, že potřebuji peníze. Opravdové zaměstnání jsem jsem však získal v době, kdy jsem je potřeboval nejmíň a opravdovým motivem proč jsem požádal o zaměstnání v OKD ÚIKT MZLU byla nutnost šlehnout si přirozená sedativa, která by zmírnila bolest z duševních ran, které jsem utrpěl při vstupu do nové životní etapy. O tom však ale mnohem později. Pracovat jsem chtěl a potřeboval.

Ano, opravdu jsem nečekal, že budu dostávat nějaké peníze. Představa, že budu vyvíjet univerzitní informační systém (UIS) instalovaný na pěti českých a zahraničních univerzitách, denně ho používá ho více než 20 000 lidí -- ano za to bych si ještě nechal platit. Ale abych ho vyvíjel v jazyce, ve kterým jsem zatím napsal jen "Hello World"? Nakonec, proč ne. Stejně mě to na hodinu vychází jak když jsem večer doplňoval nápoje v Tescu.

Koupil a přečetl jsem si učebnici, prolítnul pár diplomových prací, zopakoval si základy SQL, naučil se pracovat s klasikou vim a mutt. Dbman nepočítám, ten je intuitvní. No, stejně mám pocit, že mi to nejde. To je problém, protože jsem ve zkušební době a kdo ví, co si myslí moji šéfové.

Tak jako tak primární účel moje práce splnila. Jako bonus mě fakt baví, vydělávám a pokud to půjde, určitě bych u ní pár let chtěl zůstat a naučit se něco pořádnýho. Navíc "projektant a analytik informačních systémů", nezní to krásně?