Nahrávky bloudění v horách

Srpen 24, 2010 · Posted in cestování, IT, reportáže 

Aneb (naše) nejčastější orientační chyby na hřebenech malých hor.

Čím a proč jsem nahrával

Účastníci výpravy

Účastníci výpravy (fotil Wheb)

Když jsem se minulý týden vracel s kamarády z Rumunských hor (hory se jmenovaly Lotru, viz fotky), v seznamu „co udělám až přijedu domů“ přibyla jedna položka. Nazvěme ji třeba „koukání na záznam trasy“ (tracklog).
Zaznamenávat naši cestu mně umožnil GPS logger Holux m-241, který jsem si pro tyto příležitosti koupil. Umí přesně to, co po něm chci:

  • krmí se tužkovými bateriemi
  • umí zobrazit aktuální souřadnice
  • ukládá trasu

A především uživatele neochuzujuje o možnost se ztratit (neumí zobrazit mapové podklady ani navigovat na bod nebo vizualizovat trasu). Vzhledem k tomu, že naše mapy neměly po stranách GPS souřadnice, samotná GPSka tak byla téměř „k ničemu“ tj. – nepřišli jsme o možnost zabloudit.
Vzhledem k tomu, že v naší skupině nebyla práce s mapou a buzolou cizí téměř nikomu, nestalo se, že bychom někde opravdu zakufrovali. Ale pár kliček tu bylo a my se teď na ně můžeme v teple domova podívat.

Hledání cesty na hřeben

Záznam výšlapu na hřeben

Tento případ nepatří mezi klasické bloudění, protože při něm poměrně přesně víme kde jsme, pouze hledáme optimální cestu na hřeben. Je lepší si udělat krátký průzkum okolí než slepě nastoupat 600 výškových metrů a riskovat několik dní tápání v mracích zakončené zjištěním, že bloudíme po horách, od kterých ani nemáme mapu.
Začínali jsme v nejzápadnější části trasy; naší strategickou kličkou byla 1,5 km dlouhá odbočka na jihovýchod. Až poté jsme se vydali serpentinami nahoru. Cesta stála za to.

Přehlédnutí odbočky cesty

korekce trasy při sestupu do sedla

Po nekonečných loukách plných nádherných výhledů do údolí a na sousední horské masivy jsme se vnořili opět do lesa. Oko zmlsané otevřenou krajinou nemá nic na čem by extaticky ujíždělo a otevírá se tak prostor pro duchaplné konverzace nás, poutníků. Poznávání ostatních i sama sebe je v tomto inspirujícím prostředí natolik silný zážitek, že i zkušeným horalům jako jsme my unikla nenápadná odbočka doleva a nechali se zlákat rozkvetlou pasekou na bočním hřebeni (na vizualizaci po mrakem).
Cesta však začala povážlivě klesat a bylo načase přehodnotit směr (hrot trasy). Z hloubi lesa nebylo vidět prakticky nic, ale řešení, které jsem v tu chvíli s uspokojením převzal od  Jeníčka z perníkové chaloupky, nám ukázalo celou situaci jako na dlani (viz vizualizace). Poté jsme jednoduše zamířili správným směrem rovnou do sedla.

Sejití z hlavního hřebene

Sestup do nízkého sedla v mlze

Technicky se tato situace podobá sejití z cesty. Tady však žádná cesta nebyla, neměli jsme tedy jak z ní sejít.

Krajinu kolem zrovna halila hustá mlha a my sestupovali ze skalnatých vrcholků do houštin kleče.
Koukněte na obrázek (naše trasa vede z hory v pozadí na východ po hřebeni  v popředí).

Zpočátku jsme sestupovali společně, poměrně přímo. V první levotočivé zastávce jsem se oddělil od skupiny, abych se podíval, jestli nemáme jít radši po tom správném hřebeni, ale v husté mlze jsem se  radši o kousek dál vrátil ke skupině, která už mě začala postrádat. A tak jsme se přehoupli přes údolnici a zamířili na jih s tím, že boční hřeben směřující na východ (do popředí obrázku) bude až o kus dál jižně.

Ještě před zanořením do mraků

Svoji chybu jsme odhalili až o čtvrthodinu později. Místo toho abychom se vrátili zpátky na správný hřeben, vyrazili jsme slepě na východ (po spádnici). Od přílišného sklesání hluboko do údolí nás zachránila až vrstevnicová severojižní cesta mířící na správný hřeben. Protože významná část skupiny byla ještě pořád přesvědčena, že správný hřeben vede až z jižní hory, rozdělili jsme se a prozkoumali obě varianty (na záznamu slepá odbočka vlevo vedoucí na jich). Severní skupina vzápětí potvrdila, že se cesta stáčí ne východ a bylo vyhráno.

Pauzy jsme rovnou využili k mlžnému obědu a vydali se nyní už po správném hřebenu. Ze záznamu je vidět, že jsem GPSku zapnul až chvíli poté, co jsme vyrazili.

Závěr

S GPS Loggerem je zábava. Navíc se pomocí záznamu dají snadno ogeotagovat pořízené fotky. Viz třeba ty moje.

S trochou času by se dalo vyrobit třeba video průletu nad horami, nebo zanalyzovat doby čekání, obědů a odpočinkových pauz. Jindy :) .

Comments

Leave a Reply




  • Aktuálně  

    • Pres noc za oknem trochu nasnezilo :-)
    • proc?
    • tohle zrovna docela cool je ;-) (ale jo, meli by si to ujasnit)
  • ↓ ↓ ↓

  • Poslední alba

    Zima v Krkonosich
    Tovarna pod Hady
    Tmou 13

  • Interaktivní hlodavec

V sekci kontakty naleznete kontakty pro kontaktovani