blog.orwen.org osobní názory, postřehy a nápady tak jak sem propadnou klávesnicí

20Bře/100

Jak se podílet na předpovědích vývoje klimatu

Když loni na podzim vyvrcholil (kvůli klimatickému summitu v Kodani) zájem médií o klimatické změny, rozhodl jsem se, že přiložím ruku k dílu. Nechci rozcupovat jablko sváru či gordický uzel mezi "odpůrci" a "příznivci" klimatických změn. Jen zpřesnit stávající předpovědi (ať už budou jakékoli).

Motivace

Nedávno jsem čekal u doktora a vyslechl si úryvek rozhovoru dvou důchodkyň:

Důch1: "Já se teď s těma svýma nohama bojím chodit ven, zvlášť teď v tomhle počasí"
Důch2: "To máte pravdu, tolik sněhu -- asi se ti s tím globálním oteplováním nějak spletli"

I když výroky důchodců obvykle nekomentuji, je potřeba vzhledem k populačnímu vývoji v ČR (viz obrázek) s jejich názory počítat a pomoct klimatologům, aby jim lidi víc věřili.

graf znázorňující zastoupení žijící populace podle věku (převzato z www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=569)

Myslím, že pojem Globální oteplování je označení pro klimatické změny, které se nemusí nutně všude projevit zvýšením teploty. Ale zpět k tématu.

Jak to funguje

Předpovědi vývoje klimatu většinou probíhají tak, nějaký věděcký tým přijde s fyzikálním/matematickým modelem, který by měl chování klimatu popisovat. Model (jehož implementací je počítačový program) se nakrmí historickými údaji a ověřuje se, zda jsou výsledku v souladu s již naměřenými údaji. Více o modelování klimatu třeba na serveru meteocentrum.cz.

V každém případě je potřeba hodně výpočetní kapacity. Projekt oxfordské univerzity Climateprediction.net proto ji získává tak, že od roku 1999 využívá služeb jiného (amerického) projektu s názvem BOINC. Ten přebírá výpočetní požadavky širokého spektra vědeckých projektů a zadává je  počítačům dobrovolníků z celého světa. Viz následující schema.

Schema fungování projektu BOINC

Jak se přidat?

  1. Stáhněte si a nainstalujte program BOINC
  2. Zaregistrujte se k projektu Climateprediction.net
  3. Nastavte si program aby počítal jen kdy se vám to hodí

Je potřeba jen být občas online, aby mohl program komunikovat se servery. Zpomalování počítače se bát nemusíte, počáteční nastavení je rozumné -- stroj je zatěžován jen tehdy, když na něm nikdo nepracuje. Pokud budete zvědaví jaké simulace program zrovna provádí, můžete si zobrazit krásnou animovanou vizualizaci (viz obrázek).

Vizualizace BOINC na projektu Climateprediction.net, převzato z http://www.flickr.com/photos/murky/101543926/

Kolik to stojí?

Pokud počítač nezapínáte jen proto, aby mohl počítat, zdálo by se, že nejsou žádné zvýšené náklady na elektřinu. Ovšem v případě mého neustále zapnutého serveru s Intel Atom procesorem roste při plném zatížení spotřeba o 250 mAh. Takže za měsíc to je 7,5 ⨉ 0,25 ⨉ 24 ⨉ 30 = 1,35 kWh což nám při cenách elektřiny 5Kč/kWh dává necelých 7 Kč za měsíc. Veškerá energie je však proměněna na teplo, takže v zimě ušetříte za topení. Samozřejmě tím také přispějete ke globálnímu oteplování, viz příslušná diskuze.

Výsledky

Nepřímé výsledky dostupné až po analýze mnoha dílčích balíčků dat jsou dostupné ve formě desítek vědeckých publikací. Třeba Climate Predictability on Interannual to Decadal Time Scales: The Initial Value Problem popisuje jeden z důvodů, proč jsou je k výpočtům potřeba takový výkon. Modely jednoduše provádějí simulaci "jak jde čas", tedy z počátečních podmínek odvodí stav budoucí (zpětně to jde hůř). Ten je zas podkladem pro další odhad dál do budoucnosti. Protože ale nemám počáteční podmínky dost přesně změřené, je potřeba spouštět spoustu modelů s různým počátečním nastavením a zpětně podle výsledků usuzovat jak jsme se do počátečních podmínek kterým modelem trefili.

O něco syrovější data, na jejichž analýzu však nemusíte čekat dlouho jsou dostupná z vašeho veřejného profilu, kde si u každého "odevzdaného úkolu"můžete zobrazit některá metadata. Tam uvidíte třeba i teplotní graf za simulované období, viz například informace o odevzdaném úkolu jednoho z moderátorů komunitnho fóra.

A k nejsyrovějším výskedům se můžete dostat přes results.cpdn.org. Přísup však podléhá schvalovací proceduře při které musíte obhájit věrohodnost vědeckého projektu ke kterému je potřebujete.

Závěr (s Duhovou agitkou :-) )

Zachraňovat svět před globální katastrofou se dá různě. Finančně příspívat, nebo přímo dobrovolničit. Pokud však chcete mít dobrý pocit i  od počítače, zadarmo a z tepla domova aniž byste jen tlačili na politiky, pak je BOINC a Climateprediction.net právě pro vás.

http://climateapps2.oucs.ox.ac.uk/cpdnboinc/home.php
Filed under: IT, ekologie No Comments
9Úno/100

K čemu je dobrý stát?

Když jsem jako malý pochopil co to je stát, s jeho existencí jsem se smířil. I když mi nevadil, přišel mi poměrně zbytečný.  Neználkovo Sluneční město kde všichni pracují pro radost a směrují ke společnému cíli stát nepotřebovalo. V Gibsonových románech si svět rozdělilo několik nadnárodních společností a státy ztratily vliv, moc a posléze i význam.

Teď si myslím, že nějaký druh centrální organizace je nutný. Žijeme totiž v sociálním dilematu nazývaném Tragédie obecní pastviny. Pojem označuje situaci, zasazené do prostředí obecní pastviny na které žijí pastevci. Čím víc vyžene pastevec na obecní pastvu krav, tím má větší užitek. Pokud je ale na pastvě víc než n krav, je pastvina spasena, tráva přestane růst, krávy umřou a pastevci umřou. Racionální postup pastevce je vyhnat na pastvu co nejvíc krav, aby měl co největší užitek. Když to neudělá on, udělá to stejně někdo jiný. Tento scénář má jediný konec.

Přeneseno do reálního světa (zůstaňme teď jen u životního prostředí) je Země pastvina. Pastevci jsme my. Činnosti, které v honbě za svými životními cíli provádíme mají vždy nějaké vedlejší účinky na ostatní. Když třeba pojedu jednou za týden autem na nákup do Lidlu (racionální úvaha) budu to mít nejlevnější, nejrychlejší a nejpohodlnější. Brněnka je za rohem, ale je drahá a musel bych tam navíc chodit každý druhý den. To stojí čas, peníze a námahu. V čem je rozdíl?

  1. znečištění ovzduší (emise oxidu uhelnatého CO, těkavých organických látek, oxidu dusíku = NO + NO2, oxidu siřičitého SO2, ozónu O3 a prachových částic)
    --> všem v okolí (zejéna astmatikům) stoupají výdaje za léčbu nemocí
  2. znečistěni vody a půdy
    --> zvyšuje se cena potravin, zvyšují se náklady na dopravu do přírody
  3. nehody (mrtví, zranění)
    --> náklady na ošetření, pohřeb (+ těžko vyčíslitelná ztráta)
  4. hluk a vibrace
    --> náklady na opravy staveb kolem silnice, protihlukové stěny, ...
  5. zábor půdy a parcelace krajiny (zejména výstavbou infrastruktury - dálnice, rychlostní silnice)
    --> cena za výstavbu silnic, zvyšuje se cena pozemků, snižování vsákavosti (povodně)
  6. spotřeba energie (zejména neobnovitelné - ropa)
    --> zvyšuje se cena ostatních ropných produktů (léky, plasty)
  7. emise oxidu uhličitého
    --> stoupání hladiny oceánů (opuštěná města), sucha (cena potravin) a záplavy (zbořené domy), vymírání druhů

Příkladem jsem chtěl ukázat, že racionální volba může způsobovat náklady ostatním lidem a navíc ničit společnou "pastvinu". Úkolem státu je v tomto případě navyšovat cenu těch činností, kterými omezujeme ostatní. V našem případě s autem by to znamenalo vyčíslit všechny negativa, která jsme jízdou způsobili a připočíst je řidiči k ceně paliva.

Stát podobné regulace samořejmě dělá -- a nejde jen o spotření daň. Otazkou je, jestli v dostatečné míře. To už nechávám na čtenáři. V principu je však tato role státu nezastupitelná.

Filed under: ekologie, úvahy No Comments
14Zář/093

Královopolský tunel

Vstup do Královopolského tunelu

Minulý víkend, v sobotu 12.9. zorganizovalo ŘSD ČR a Sdružení VMO den otevřených dveří v rozestavěném Královopolském tunelu. Smyslem tunelu je uzavřít pod Královým polem velký městský okruh.

Mám rád velká staveniště. Vždy když kolem stavby procházím -- ať už jdu ve dne přes rozestavěný most v Žabinách, nebo na některé ze svých nočních procházek hledám nejkratší průchod skrz stavbu. Říkám si, že když už se musí utratit sedm miliard korun kvůli těm, co si chtějí vozit zadek, smrdí a srážejí chodce -- ať z toho aspoň taky něco mám.

Stálo to za to :-) . Ne teda za těch sedm miliard, ale za investovaný čas. František Dobeš z Brněnských komunikací sice tvrdí, že ve druhé polovině roku 2011 den otevřených dveří zopakují, já bych se tam však rád vrátil dřív. Kdo by chtěl v lednu 2010 na exkurzi, nechť se mi ozve -- já ji zkusím domluvit.