IT | blog.orwen.org

29Bře/105

Je lepší Touch Book nebo iPad?

Protože moje poškozené Asus EEE skočilo jako server, chci za něj náhradu z otevírajícího se trhu s tablety. Ale jakou? V tomto článku se zamyslím nad dvěma variantami:

populární iPad od Apple
neznámý Touch Book od Always Innovating.

Hloupé srovnání harware vybavení

Při pohledu do úplně základníchch HW specifikací je zřejmé, že je iPad prostě lepší:

	iPad	Touch Book
Displej	9.7-inch, 1024x768	8.9 inches 1024x600
Úložná kapacita	16-64GB	8GB
Procesor	ARM: Apple A4, 1GHz	ARM: Texas Instruments OMAP3530 600MHz
Wi-Fi	802.11a/b/g/n	802.11a/b/g

Ostatní podstatné hodnoty jako výdrž baterie nebo hmotnost jsou velice podobné. Udělat teď závěr by však bylo velkou chybou. Chci totiž napsat tenhle článek tak, aby bylo jasné, proč si Touch Book koupím mnohem radši .

Často vytýkané nedostatky iPadu

Fičura	Ipad	Touch Book
Multitasking
GPS		dá se dokoupit a zapojit do vnitřního USB
Náhradní baterie		v klávesnici
Rozšiřitelná paměť		výměnou karty
USB port		tři vnější, čtyři vnitřní
Vestavěný foťák/kamera
Podpora pro Adobe Flash
SD Slot		vnitřní
HDMI Out
Native Widescreen
Open SDK
více operačních systémů

Teď už by zvávěr mohl vypadat jinak -- iPad je dobrý v tom co umí, ale vlastně toho moc neumí. Touch Book má proti němu mnohem širší využití po HW stránce (můžu do něj strčit flashku, foťák, nabíječku na mobil nebo si zvětšit s úložnou kapacitu) a především poskytuje více softwarových funkcí (multitasking, otevžené vývojové prostředí, podpora více OS, Flash, ...), zde si na sebe Apple upletl bič díky své uzavřenosti.

Mně jde především o to mít univerzální a otevřený nástroj, proto byl pro mě Touch Book jasnou volbou. Máte-li rádi stylové jednoúčelovky, kupte si iPad.

Tolik ke srovnání na základě toho, co jsem o obou tabletech našel na internetu. Odlítám teď na týden pryč, a až se vrátím, Touch Book už tu na mě bude čekat. Pak se tu objeví i nějaké postřehy z praxe.

Aktualizace: Už jsem napsal první kritické hodnocení, je zaměřené na hardware.

Filed under: IT 5 Comments

20Bře/100

Jak se podílet na předpovědích vývoje klimatu

Když loni na podzim vyvrcholil (kvůli klimatickému summitu v Kodani) zájem médií o klimatické změny, rozhodl jsem se, že přiložím ruku k dílu. Nechci rozcupovat jablko sváru či gordický uzel mezi "odpůrci" a "příznivci" klimatických změn. Jen zpřesnit stávající předpovědi (ať už budou jakékoli).

Motivace

Nedávno jsem čekal u doktora a vyslechl si úryvek rozhovoru dvou důchodkyň:

Důch1: "Já se teď s těma svýma nohama bojím chodit ven, zvlášť teď v tomhle počasí"
Důch2: "To máte pravdu, tolik sněhu -- asi se ti s tím globálním oteplováním nějak spletli"

I když výroky důchodců obvykle nekomentuji, je potřeba vzhledem k populačnímu vývoji v ČR (viz obrázek) s jejich názory počítat a pomoct klimatologům, aby jim lidi víc věřili.

Myslím, že pojem Globální oteplování je označení pro klimatické změny, které se nemusí nutně všude projevit zvýšením teploty. Ale zpět k tématu.

Jak to funguje

Předpovědi vývoje klimatu většinou probíhají tak, nějaký věděcký tým přijde s fyzikálním/matematickým modelem, který by měl chování klimatu popisovat. Model (jehož implementací je počítačový program) se nakrmí historickými údaji a ověřuje se, zda jsou výsledku v souladu s již naměřenými údaji. Více o modelování klimatu třeba na serveru meteocentrum.cz.

V každém případě je potřeba hodně výpočetní kapacity. Projekt oxfordské univerzity Climateprediction.net proto ji získává tak, že od roku 1999 využívá služeb jiného (amerického) projektu s názvem BOINC. Ten přebírá výpočetní požadavky širokého spektra vědeckých projektů a zadává je počítačům dobrovolníků z celého světa. Viz následující schema.

Jak se přidat?

Stáhněte si a nainstalujte program BOINC
Zaregistrujte se k projektu Climateprediction.net
Nastavte si program aby počítal jen kdy se vám to hodí

Je potřeba jen být občas online, aby mohl program komunikovat se servery. Zpomalování počítače se bát nemusíte, počáteční nastavení je rozumné -- stroj je zatěžován jen tehdy, když na něm nikdo nepracuje. Pokud budete zvědaví jaké simulace program zrovna provádí, můžete si zobrazit krásnou animovanou vizualizaci (viz obrázek).

Kolik to stojí?

Pokud počítač nezapínáte jen proto, aby mohl počítat, zdálo by se, že nejsou žádné zvýšené náklady na elektřinu. Ovšem v případě mého neustále zapnutého serveru s Intel Atom procesorem roste při plném zatížení spotřeba o 250 mAh. Takže za měsíc to je 7,5 ⨉ 0,25 ⨉ 24 ⨉ 30 = 1,35 kWh což nám při cenách elektřiny 5Kč/kWh dává necelých 7 Kč za měsíc. Veškerá energie je však proměněna na teplo, takže v zimě ušetříte za topení. Samozřejmě tím také přispějete ke globálnímu oteplování, viz příslušná diskuze.

Výsledky

Nepřímé výsledky dostupné až po analýze mnoha dílčích balíčků dat jsou dostupné ve formě desítek vědeckých publikací. Třeba Climate Predictability on Interannual to Decadal Time Scales: The Initial Value Problem popisuje jeden z důvodů, proč jsou je k výpočtům potřeba takový výkon. Modely jednoduše provádějí simulaci "jak jde čas", tedy z počátečních podmínek odvodí stav budoucí (zpětně to jde hůř). Ten je zas podkladem pro další odhad dál do budoucnosti. Protože ale nemám počáteční podmínky dost přesně změřené, je potřeba spouštět spoustu modelů s různým počátečním nastavením a zpětně podle výsledků usuzovat jak jsme se do počátečních podmínek kterým modelem trefili.

O něco syrovější data, na jejichž analýzu však nemusíte čekat dlouho jsou dostupná z vašeho veřejného profilu, kde si u každého "odevzdaného úkolu"můžete zobrazit některá metadata. Tam uvidíte třeba i teplotní graf za simulované období, viz například informace o odevzdaném úkolu jednoho z moderátorů komunitnho fóra.

A k nejsyrovějším výskedům se můžete dostat přes results.cpdn.org. Přísup však podléhá schvalovací proceduře při které musíte obhájit věrohodnost vědeckého projektu ke kterému je potřebujete.

Závěr (s Duhovou agitkou )

Zachraňovat svět před globální katastrofou se dá různě. Finančně příspívat, nebo přímo dobrovolničit. Pokud však chcete mít dobrý pocit i od počítače, zadarmo a z tepla domova aniž byste jen tlačili na politiky, pak je BOINC a Climateprediction.net právě pro vás.

http://climateapps2.oucs.ox.ac.uk/cpdnboinc/home.php

Filed under: IT, ekologie No Comments

16Bře/101

Stromy: Prohledávání do šířky s motorovou pilou

Teorie a praxe ruku v ruce

Asi to všichni znáte -- když je málo času, je potřeba zabít víc much jednou ranou. Dobře se slučují projekty (viz třeba můj redakční systém do Perlu a Databází nebo grant od NROS, coby můj vůdcovský projekt), často se tak dají slučovat i látka do školy -- jen najít ten společný prvek. Tentorkát jsou tím prvkem stromy.

Pro informatika pracujícího v ekologické organizaci je hnojárna to pravé místo, kde může skloubit abstraktní práci s informačními strukturami v kyberprostoru s naturalisticky konkrétní tvrdou manuální prací v lese. Tento semestr jsem si tedy zapsal Teorii grafů (TGR) společně s předmětem Práce s motorovou pilou (PMP) z Lesnické a dřevařské fakulty.

Teď, po několika přednáškách ale moje nadšení z uspořené práce trochu opadá. Oba přednášející sice považují strom za komponentu lesa, ale dále už oba učitelé řeší jiné úlohy. V TGR se přednášející věnuje komplikovaným metodám procházení stromem od kořene až k listům (tj. nahoru). PMP se zaměřuje se na změnu orientace stromu odebráním kořene (tzv. kácení). Cílem je přitom co nejpřesnější orientace nového podstromu zadaným horizontálním směrem; dále základá (ale formálně nedefinuje) nové pojmy jako pařezový prvek, klín nebo špalkování. PMP si vlastně procesem kácení usnadňuje procházení (kolem) stromu, které je degradováno na pouhý prostředek k následnému odstraňování jeho podstromů (tzv. odvětvování). Při procesu kácení využíváme metody řezu stromem (tuto metodu dělí TGR ještě na hranový a vrcholový řez). Zde se látka vhodně doplňuje -- PMP se zaměřuje na proces kácení tzv. zdravě rostlých (tj. vyvážených) stromů, předmět TGR učí jejich vyvažování pomocí přesouvání větví a listů.

Zatím působí látka trochu zmateně, ale pevně věřím, že ke konci semestru se oba předměty propojí v košatou teorii poznání a zkoušky budou o mnoho snažší.

Filed under: IT, PEF MENDELU, úvahy 1 Comment

6Pro/090

Jsem Ajťák?

rozebraný Asus EEE

Informatik rozumí informatice. Ta se zabývá strukturou, správou, uchováváním, získáváním, šířením a přenosem informací. Informatik tedy například navrhuje datové struktury pro uchování informací a algoritmy pro práci s nimi. Někteří navrhují formální gramatiky, jazyky; jiní v nich třeba programují.

Myslím, že nemám talent na teoretickou informatiku. Skoro jsem zapomněl základy teorie množin, nevím skoro nic o gramatikách typu 0 a 1, při četbě teorie her přeskakuji dlouhé vzorečky. Aplikovaná informatika mi jde líp. Poslední dobou ale dělám věci, které s informatikou prakticky nesouvisí -- vrtám se v počítačích. Například...

Upevnění chladiče ve stylu Earthships

Místo toho, abych si nechal opravit prasklý 10'' displej mého netooku Asus EEE, sehnal jsem si za pár dolarů jiný a snažil se ho vyměnit sám. Zábavná mise skončila neúspěchem -- nová orazovka nebyla kompatibilní. To jsem bohužel zjistil až v okamžiku, kdy mi vnitřnosti počítače pokrývaly půlku stolu. Na shánění nové obrazovky už mi nezbyla chuť ani nálada a padlo rozhodnutí použít EEE jako úsporný domací server pro tento blog a vyhnout se tak službám tohoto serveru. Začal mi však citelně chybět počítač... Bylo tak nutné exhumovat můj deset let starý muzejní kousek jehož Nvidia A7600 GS vyluzovala zvuky podobné cirkulárce. Vytí ložicek drnčícího ventilátoru mě tak vedlo k dalším Ajťáckému počinu -- výměně chladiče. Neobešel jsem se sice bez izolepy, ale ty špejle co přidržují chladič mají prostě styl. Vibrační izolace je z podložky na myš. Prodlužka k nápájení chladiče zase z datového kabelu staré klávesnice. Přenáším tak myšlenku architekta Mika Reynoldse a jeho domů z recyklovaných a přírodních materiálů do IT.

Ok, kdyžk tomu připočtu ještě nějaké ty konfigurace routerů u kamarádů -- dělám Ajťáckou práci. Ale považuju se spíš za informatika. Hm... udělám si v tom do jara jasno.

Filed under: IT, úvahy No Comments

1Pro/090

Vniknutí neznámé kapaliny

Komu formulka v nadpisu nic neříká, pak vězte, že jde o frázi používanou autorizovanými servisy, která zbavuje prodejce povinnosti vám vrátit peníze. Ale k tomu se pomalu dostanu, začnu od začátku.

V září 2007 jsem koupil zbrusu nový mobil Nokia 5500, oficiálně "odolný proti postříkání vodou", prakticky voděvzdorný (viz pokus pivotěsnosti). I přes jeho deklarované outdoor vlastnosti se mi dařilo jej skoro dva roky chránit před kapalinami všeho druhu. Až na Korsice -- vzrušující situace při hledání nyní již neexistující geocache pod převislým útesem na kterém stojí kouzelné městečko Bonifacio. Já začal cache nejprve hledat nahoře ve městě; až poté jsem si uvědomil, že je umístěna pode mnou. Bylo tedy nutné sestoupit až k vodě a postupovat střídavě traverzem a hopsáním po šutrech nad vodou. Protože je pod vámi voda dá se tam poměrně bezpečně lozit po skalách, dokonce jsem si dovolil i pár delších přeskoků, mobil mi při jednom z nich samozřejmně vypadl z kapsy a potopil se na dno . Naštěstí nebyl zas tak hluboko, aby se pro něj nedalo potopit a bez problémů fungoval dál.

Moje outdoorová Nokia pak byla ještě na třech opravách (nestabilní firmware, chlípná gumová krytka, zhoršené psaní na klávesnici, LED dioda záhadně zmizelá z vestavěné svítilny), žádné stížnosti na kapalinu se neobjevily. Při čtvrté reklamaci (to už bych měl právo na vrácení peněz) jsem si stěžoval na minimální odezvu zapínacího tlačítka (v té nejhorší fázi už bylo nutné mobil tlačit silou proti nějakému rohu, tak aby na tlačítko byla vyvíjena co největší síla -- jedině tak šel vypnout/zapnout). Do té doby velice sympatický servis mně oznámil, že přicházím o záruku -- do mého voděodolného mobilu totiž vnikla neznámá kapalina a tudíž nemám na záruční opravu nárok. Co už -- ve smlouvě to skutečně bylo, mobil se i vykoupal a nedalo se tedy nic dělat. Servis mi nabízel ještě pozáruční opravu za necelých 5000,- ale to se mi zdálo moc -- tušil jsem problém jinde než na základní desce, kterou by mi vyměnili.

Půl roku s novým levným mobilem z bazaru uběhlo jako voda a já si našel trochu času prozkoumání útrob toho starého. Závada byla rychle nalezena a potvrdil moje moje tušení. Jediné, co je potřeba vyměnit je plochý kabel, který obepíná středový kryt. Odeslal jsem tedy e-mail jedenácti (!) servisům v Brně, že potřebuji ten kabel vyměnit -- ať nadhodí cenu. Odpověděl mi jedný (!) -- že se mám zastavit osobně. Děj pak poračoval nehoráznou cenovou nabídkou (kolem 2000,-) a mým zklamání. Co si člověk neudělá...

Nejsem opravář mobilů, studuju přece informatiku říkal jsem si, když jsem se vrátil z Prahy s novým středovým krytem za 199,-. Při první bezesné noci jsem se do toho pustil. Jak je zřejmé z fotky, nový středový kryt postrádá anténu (to je ten kovový plech v horní části), proto bylo nutné odtrhnout kabel z nového středového krytu a nahradit jím kabel na tom starém. Když byly oba kabely odtržené, udělal jsem pěknou fotku místa, kde byl vodič přerušený. Opravdu nevím, proč tam ta nekrytá kovová ploška je -- snad aby po záruce zrezla a donutila uživatele k investici do nového mobilu? Nebo je to jednoduchý detektor vniknutí vody s jednoduchým principem -- pokud na mě nateče voda, odepiš zapínací tlačítko? Nevím.

Nevím ani jaké si vzít z příspěvku ponaučení. Snad jen -- nekupovat si drahé mobily. Ale asi jich tu je víc.

Filed under: IT, recenze No Comments

5Lis/091

Roboti na PEF Mendlovy univerzity

Nový obor provozně ekonomické fakuty (Automatizace, řízení a informatika) začal po několika letech své existence postupně díky fakultnímu PR výrazněji lákat nové zájemce o studium. Studenti se dobře slyší na jednoduché a zábavné vějičky; na něco co si umí dobře představit. Třeba:

rozcestník mezi obory na PEF (z webu ústavu informatiky)

Realita je však o něco složitější a nové zájemce o studium bych rád upozornil:

v bakalářském studiu se s roboty (zatím) nepotkáte
ve druhém roce bakalářského studia věděl v našem ročník co je to kybernetika pouze jediný člověk
cesta k programování robota je (jak ji vytyčil studijní model) dlážděna diferenciálními a diferenčními rovnicemi
předměty jako Umělá inteligence, Teorie programovacích jazyků, Cisco nebo Komprimace šifrování jsou taky zajímavé
pravděpodobně vyletíte na teoretických základech informatiky, programovacích technikách nebo teorii programovacích jazyků

Tak a teď pár fotek z dnešního cvičení . Dostali jsme Lego (Lego Midstorm NXT) a na stole jsme měli černou izolačkou vytyčenou trajektorii. Náš úkol byl postavit nějakého robota a naprogramovat jej tak, aby vytyčenou trasu projel (prošel, proplazil, propaval, ...). Návod jsme nechali v krabici a postavili první co nás napadlo:

Bohužel jsme měli k dispozici jen jeden optický senzor (robot se tak držel na přechodu izolepy a bílého podkladu stolu), jeho řídící program to však extrémně zjednoduššilo. Na rozdíl od ostatních skupin jsme místo Javy použili klikátko, takže opět obrázek: