Obhájil jsem interpret vlastního jazyka
Velká sláva, právě jsem obhájil jeden z nejtěžších předmětů na PEF Mendelu. Jeho náročnost nespočívá, jak už to na PEFce většinou bývá, v hrátkách s abstraktními strukturami – pilířem předmětu je projekt před kterým je teoretická zkouška pouhou prerekvizitou k pochopení zadání.
Kompletní projekt je ke stažení v sekci Moje tvorba. Viz také dokumentace v PDF, nebo GoogleDoc.
Touch Book, kritický druhý dojem (HW)
Doprava a komunikace AI
Always Innovating mně do krabice zapomněla přibalit adaptér, takže jsem si zapnutého Touch Booku užil jen pár minut. Bohužel, sehnat 5V adaptér schopný propouštět dost proudu s kompatibilním konektorem se ukázalo jako velký oříšek. Konektor jsem nakonec odřezal ze staré solární nabíječky a adaptér sehnal v GM Electronics.
Ukázalo se však, že notebook se odmítá nabíjet. Teprve po proměření vyšlo najevo, že mi GMko prodalo vadný adaptér. S odřezaným konektorem se však reklamuje špatně tak je tu teď aspoň veřejně očerňuji: Nekupujte adaptéry v GM Electronics.
Mezitím mi Always Innovating (tj. asi za týden) poslalo na moji žádost adaptér nový. Aspoň že tak 
. Nezávisle na tom jsem se notebook pokoušel reklamovat, ale bez reakce. Dojem z komunikace AI je tedy smíšený.
Nevýhody
Zaměřím se pouze na nevýhody, abych se po minulém pozitivně laděném příspěvku vrátil do mezí objektivity.
Touch Book pěkně zobrazuje slajdy z teorie grafů
Největším negativem je dle mého názoru výdrž baterie v tabletové části. Nejspíš se jedná jen o můj problém, protože reálná výdrž mého kusu je přibližně půl hodiny, zatímco specifikace říká 3-5 hodiny. Abych byl výrobku nekřivdil – skutečně ty cca 4 hodiny vydrží, ale po půlhodině provozu už jakýkoli dotyk displeje způsobí vypnutí. Ale třeba na poslech hudby se použít dá. Bohužel jsem nepřišel na to jak Touch Book uspat, nebo alespoň vypínat/zapínat displej.
S tím souvisí i další nevýhoda, kterou je fakt, že při provozu na baterie se nejdřív vybije tabletová část; pak už stroj sosá z akumulátoru v klávesnici. Po půlhodině provozu tak ani nemůžu bez vypnutí např. displej otočit (oddělit a připojit ke klávesnici obráceně).
Další nevýhody už nejsou tak markantní:
- Touch Book má rozhodně nejhorší touchpad co jsem kdy zažil
- po dvou týdnech mu upadla packa (tj. jedna za čtyř distančních gumových podložek na spodní straně).
- na měkčím povrchu (např. postel) se notebook kácí dozadu
A příště napíšu něco o software .
Jak nemá vypadat datový rozvaděč a co s tím
Když jsme se s Duhou stěhovali do nového sídla, jednou z věcí na kterou jsem se opravdu těšil byl datový rozvaděč. Místo kam vedou všechny síťové kabely od počítačů.
Ve starém sídle nic takového nebylo – kabely prorůstaly budovou jako plíseň a když jsme si odpojili našich 7 switchů, přišly si stěžovat hned dvě firmy, které na nás byly napíchnuté. Chaos.
A jak vypadal onen datový rozvaděč?
Vpravo nahoře jsou vyvedené do patch panelů síťové zásuvky stanic, vlevo nahoře vykukují rackové aktivní prvky a ta hromada dole je jsou modemy, routery a switche D-link a Zyxel.
Omlouvám se za hroznou kvalitu fotek, považujte to za nástroj security by obscurity konceptu. Protože do hromady vlevo momentálně přispíváme hned čtyřmi zařízeními, rozhodli jsme se dva plně obsazené šesnáctiportové switche nahradit jedním rackovým. Zároveň jsme v tu dobu koupili nové APčko a router, tak z toho vznikla pěkná nadílka.
- router Linksys s podporou 802.1q, VPN s spousty dalšího
- switch Linksys SLM248G
- Wifi router Linksys WRT320N
Příští týden mám zkoušku z předmětu Počítačové sítě II, tak si pořádně pohraju s návrhem sítě. Třeba VLANami se dají dělat pěkné kusy . Rozhodně plánuji rozjet load balancing, VLANy (alespoň pro VoIP a servery) a nějaký monitoring. Duhu teď čeká růžová a spolehlivá budoucnost.
Za pár dní se tu objeví fotka datového rovaděče v novém, tak doufám, že to bude poznat .
Aktualizace: Tak už je hotovo : Malá zařízemí (tj. modem a router) byla přesunuta na poličku. Dva switche nahradila jejich racková varianta a kabeláž byla sepnuta.
Interpret programovacího jazyka Výplod
Přibližně za měsíc zveřejním kód svého interpretu programovacího jazyka Výplod. V čem je tento jazyk tak výjimečný, že si zaslouží svůj vlastní interpret? Vůbec ničím. Přesto, že se jedná o jeden z projektů, který se mi nepovedlo napasovat na nic praktického, strávil jsem nad ním tolik času, že si zaslouží být oslavován protivným smajlíkem.
Jednou z osobitých (tedy nad rámec zadání) vlastností jazyka je jeho typování. Několik let starý první dojem z typování v Perlu ve mě tak hluboko zakořenil, že jsem se pokusil některé z principů implementovat. A tak vznikl jazyk ve kterém se snoubí nevýhody statického i slabého typování. Předvedu na ukázce automatické konverze řetězce na číslo (a naopak).
// promene je nutne deklarovat a jeste pred pouzitim jim tak urcit datovy typ
int $p;
string $s,$o;
reads $s;
// pokud porovnavame retezec s cislem, dojde automaticke konverzi retezce
// na cislo o hodnote poctu znaku v retezci
if ($s > 10) {
echo 'Moc dlouhe slovo.';
}
// operator + aplikovany na retezce slouzi k jejich spojovani
$s = '* ' + $s + ' *';
// pri prirazeni opet dochazi ke konverzi na cislo udavajici pocet znaku
$p = $s;
while ( $p > 0) {
// tady zas konvertujeme cislo na retezec (pridavam k retezci)
$o = $o + $p;
$p = $p - 1;
}
echon $o;
echon $s;
echon $o;
Výsledkem tohoto programu je pak něco takového:
87654321 * ahoj * 87654321
Pokud někoho zaujal výraz ve kterém sčítám řetězec s číslem a položil si otázku jak má interpret poznat, který z operandů se má typově přizpůsobit tomu druhému, odpovědí je jedna ze záludností jazyka. Pokud je jeden z operandů řetězec, je vždy výraz převáděn na řetězec. Záleží tedy na pořadí v jakém dochází k vyhodnocování výrazu, viz vševysvětlující ukázka:
echon 'hello ' + 2 + 1; echon 2 + 1 + ' hello'; echon 'hello ' + (2 + 1);
Vypíše:
hello 21 3 hello hello 3
Zde je možná na místě zmínit, že výrazy vyhodnocuji tak, že je před vyhodnocením převedu do postfixové notace (zpracování je pak výrazně jedodušší).
Při návrhu jazyka jsem neměl žádnou vizi. Místo jazyků originálních typu Brainfuck, tak vznikl cestou nejmenšího odporu hybrid Cčka a PHPčka. Jaký jazyk byste navrhli vy?
Je lepší Touch Book nebo iPad?
Protože moje poškozené Asus EEE skočilo jako server, chci za něj náhradu z otevírajícího se trhu s tablety. Ale jakou? V tomto článku se zamyslím nad dvěma variantami:
- populární iPad od Apple
- neznámý Touch Book od Always Innovating.
Hloupé srovnání harware vybavení
Při pohledu do úplně základníchch HW specifikací je zřejmé, že je iPad prostě lepší:
| iPad | Touch Book | |
| Displej | 9.7-inch, 1024×768 | 8.9 inches 1024×600 |
| Úložná kapacita | 16-64GB | 8GB |
| Procesor | ARM: Apple A4, 1GHz | ARM: Texas Instruments OMAP3530 600MHz |
| Wi-Fi | 802.11a/b/g/n | 802.11a/b/g |
Ostatní podstatné hodnoty jako výdrž baterie nebo hmotnost jsou velice podobné. Udělat teď závěr by však bylo velkou chybou. Chci totiž napsat tenhle článek tak, aby bylo jasné, proč si Touch Book koupím mnohem radši .
//
Často vytýkané nedostatky iPadu
| Fičura | Ipad | Touch Book |
| Multitasking |  |
 |
| GPS | |
dá se dokoupit a zapojit do vnitřního USB |
| Náhradní baterie | |
v klávesnici |
| Rozšiřitelná paměť | |
výměnou karty |
| USB port | |
tři vnější, čtyři vnitřní |
| Vestavěný foťák/kamera | |
|
| Podpora pro Adobe Flash | |
|
| SD Slot | |
vnitřní |
| HDMI Out | |
|
| Native Widescreen | |
|
| Open SDK | |
|
| více operačních systémů | |
|
Teď už by zvávěr mohl vypadat jinak – iPad je dobrý v tom co umí, ale vlastně toho moc neumí. Touch Book má proti němu mnohem širší využití po HW stránce (můžu do něj strčit flashku, foťák, nabíječku na mobil nebo si zvětšit s úložnou kapacitu) a především poskytuje více softwarových funkcí (multitasking, otevžené vývojové prostředí, podpora více OS, Flash, …), zde si na sebe Apple upletl bič díky své uzavřenosti.
Mně jde především o to mít univerzální a otevřený nástroj, proto byl pro mě Touch Book jasnou volbou. Máte-li rádi stylové jednoúčelovky, kupte si iPad.
Tolik ke srovnání na základě toho, co jsem o obou tabletech našel na internetu. Odlítám teď na týden pryč, a až se vrátím, Touch Book už tu na mě bude čekat. Pak se tu objeví i nějaké postřehy z praxe.
//
Aktualizace: Už jsem napsal první kritické hodnocení, je zaměřené na hardware.
Jak se podílet na předpovědích vývoje klimatu
Když loni na podzim vyvrcholil (kvůli klimatickému summitu v Kodani) zájem médií o klimatické změny, rozhodl jsem se, že přiložím ruku k dílu. Nechci rozcupovat jablko sváru či gordický uzel mezi „odpůrci“ a „příznivci“ klimatických změn. Jen zpřesnit stávající předpovědi (ať už budou jakékoli).
Motivace
Nedávno jsem čekal u doktora a vyslechl si úryvek rozhovoru dvou důchodkyň:
Důch1: „Já se teď s těma svýma nohama bojím chodit ven, zvlášť teď v tomhle počasí“
Důch2: „To máte pravdu, tolik sněhu – asi se ti s tím globálním oteplováním nějak spletli“
I když výroky důchodců obvykle nekomentuji, je potřeba vzhledem k populačnímu vývoji v ČR (viz obrázek) s jejich názory počítat a pomoct klimatologům, aby jim lidi víc věřili.
Myslím, že pojem Globální oteplování je označení pro klimatické změny, které se nemusí nutně všude projevit zvýšením teploty. Ale zpět k tématu.
Jak to funguje
Předpovědi vývoje klimatu většinou probíhají tak, nějaký věděcký tým přijde s fyzikálním/matematickým modelem, který by měl chování klimatu popisovat. Model (jehož implementací je počítačový program) se nakrmí historickými údaji a ověřuje se, zda jsou výsledku v souladu s již naměřenými údaji. Více o modelování klimatu třeba na serveru meteocentrum.cz.
V každém případě je potřeba hodně výpočetní kapacity. Projekt oxfordské univerzity Climateprediction.net proto ji získává tak, že od roku 1999 využívá služeb jiného (amerického) projektu s názvem BOINC. Ten přebírá výpočetní požadavky širokého spektra vědeckých projektů a zadává je počítačům dobrovolníků z celého světa. Viz následující schema.
Jak se přidat?
- Stáhněte si a nainstalujte program BOINC
- Zaregistrujte se k projektu Climateprediction.net
- Nastavte si program aby počítal jen kdy se vám to hodí
Je potřeba jen být občas online, aby mohl program komunikovat se servery. Zpomalování počítače se bát nemusíte, počáteční nastavení je rozumné – stroj je zatěžován jen tehdy, když na něm nikdo nepracuje. Pokud budete zvědaví jaké simulace program zrovna provádí, můžete si zobrazit krásnou animovanou vizualizaci (viz obrázek).
Kolik to stojí?
Pokud počítač nezapínáte jen proto, aby mohl počítat, zdálo by se, že nejsou žádné zvýšené náklady na elektřinu. Ovšem v případě mého neustále zapnutého serveru s Intel Atom procesorem roste při plném zatížení spotřeba o 250 mAh. Takže za měsíc to je 7,5 ⨉ 0,25 ⨉ 24 ⨉ 30 = 1,35 kWh což nám při cenách elektřiny 5Kč/kWh dává necelých 7 Kč za měsíc. Veškerá energie je však proměněna na teplo, takže v zimě ušetříte za topení. Samozřejmě tím také přispějete ke globálnímu oteplování, viz příslušná diskuze.
Výsledky
Nepřímé výsledky dostupné až po analýze mnoha dílčích balíčků dat jsou dostupné ve formě desítek vědeckých publikací. Třeba Climate Predictability on Interannual to Decadal Time Scales: The Initial Value Problem popisuje jeden z důvodů, proč jsou je k výpočtům potřeba takový výkon. Modely jednoduše provádějí simulaci „jak jde čas“, tedy z počátečních podmínek odvodí stav budoucí (zpětně to jde hůř). Ten je zas podkladem pro další odhad dál do budoucnosti. Protože ale nemám počáteční podmínky dost přesně změřené, je potřeba spouštět spoustu modelů s různým počátečním nastavením a zpětně podle výsledků usuzovat jak jsme se do počátečních podmínek kterým modelem trefili.
O něco syrovější data, na jejichž analýzu však nemusíte čekat dlouho jsou dostupná z vašeho veřejného profilu, kde si u každého „odevzdaného úkolu“můžete zobrazit některá metadata. Tam uvidíte třeba i teplotní graf za simulované období, viz například informace o odevzdaném úkolu jednoho z moderátorů komunitnho fóra.
A k nejsyrovějším výskedům se můžete dostat přes results.cpdn.org. Přísup však podléhá schvalovací proceduře při které musíte obhájit věrohodnost vědeckého projektu ke kterému je potřebujete.
Závěr (s Duhovou agitkou )
Zachraňovat svět před globální katastrofou se dá různě. Finančně příspívat, nebo přímo dobrovolničit. Pokud však chcete mít dobrý pocit i od počítače, zadarmo a z tepla domova aniž byste jen tlačili na politiky, pak je BOINC a Climateprediction.net právě pro vás.
Stromy: Prohledávání do šířky s motorovou pilou
Teorie a praxe ruku v ruce
Asi to všichni znáte – když je málo času, je potřeba zabít víc much jednou ranou. Dobře se slučují projekty (viz třeba můj redakční systém do Perlu a Databází nebo grant od NROS, coby můj vůdcovský projekt), často se tak dají slučovat i látka do školy – jen najít ten společný prvek. Tentorkát jsou tím prvkem stromy.
Pro informatika pracujícího v ekologické organizaci je hnojárna to pravé místo, kde může skloubit abstraktní práci s informačními strukturami v kyberprostoru s naturalisticky konkrétní tvrdou manuální prací v lese. Tento semestr jsem si tedy zapsal Teorii grafů (TGR) společně s předmětem Práce s motorovou pilou (PMP) z Lesnické a dřevařské fakulty.
Teď, po několika přednáškách ale moje nadšení z uspořené práce trochu opadá. Oba přednášející sice považují strom za komponentu lesa, ale dále už oba učitelé řeší jiné úlohy. V TGR se přednášející věnuje komplikovaným metodám procházení stromem od kořene až k listům (tj. nahoru). PMP se zaměřuje se na změnu orientace stromu odebráním kořene (tzv. kácení). Cílem je přitom co nejpřesnější orientace nového podstromu zadaným horizontálním směrem; dále základá (ale formálně nedefinuje) nové pojmy jako pařezový prvek, klín nebo špalkování. PMP si vlastně procesem kácení usnadňuje procházení (kolem) stromu, které je degradováno na pouhý prostředek k následnému odstraňování jeho podstromů (tzv. odvětvování). Při procesu kácení využíváme metody řezu stromem (tuto metodu dělí TGR ještě na hranový a vrcholový řez). Zde se látka vhodně doplňuje – PMP se zaměřuje na proces kácení tzv. zdravě rostlých (tj. vyvážených) stromů, předmět TGR učí jejich vyvažování pomocí přesouvání větví a listů.
Zatím působí látka trochu zmateně, ale pevně věřím, že ke konci semestru se oba předměty propojí v košatou teorii poznání a zkoušky budou o mnoho snažší.
Nejsem advokát JUDr. Ondřej Veselý
Asi před dvěma týdny mně došla od okresního soudu ve Strakonicích do datové schránky zpráva, ze které jsem pochopil, že budu obhajovat studentku Janu D. (23) v jedné konkrétní trestní záležitosti (nechávám si pro sebe). Zpráva byla adresována mně – nešlo tedy o chybu systému datových schránek. A šlo vůbec o chybu? Napadla mě i možnost, že stát rozjíždí ve velkém pořádný LARP.
Od té doby, co jsem absolvoval základy soukromého a veřejného práva mám v soudy takovou důverů, že jsem se rozhodl nevyužít své lehce dobyté pozice advokáta a trestní řízení nesabotovat. Obratem jsem dal paní Martě P. (zodpovědná administrativa) vedět, že mi přidělená role přijde trochu přitažená za vlasy, a že bych se viděl spíš na lavici obžalovaných, nebo v roli svědka. Koneckonců neměl jsem čas případ nastudovat do té míry, abych dokázal Janu D. věrohodně obhájit.
Paní Marta P si možná přečetla můj předchozí příspěvek (Už mi můžete poslat poštovní datovou zprávu
Paní Marta P. po mé odpovědi nejspíš na datové schránky zanevřela úplně. Její reakce totiž přišla obyčejnou poštou. Podepsaný a orazítkovaný dopis však na zapeklitý případ vnesl jasné světlo – zamýšlený adresát se jmenuje JUDr. Ondřej Veselý. Já mu tímto do Písku přeji úspěšnou obhajobu.
-
Detekce Cenzury
Podpora
Aktuálně
- Pres noc za oknem trochu nasnezilo :-) http://t.co/hypSXDr3
- @jochocz proc?
- @adent tohle zrovna docela cool je ;-) (ale jo, meli by si to ujasnit)
Poslední alba
