Migrace blogu
Počínaje dnešním dnem běží tento blog na nové adrese (blog.orwen.org), z původního umístění jsem jej sem dal jen abych využil svou doménu 
.
Moje šance na přežití Zombie Apokalypsy
Asi mám tak málo, protože nemám doma poÅádné zbranÄ a nejprve bych Å¡el zachraÅovat ty, na kterých mi záležÃ.
UtÄÅ¡uji se tÃm, že ÄÃslo bude ve skuteÄnosti o nÄco vyÅ¡Å¡Ã, protože aktivnÄ vyhledávám literaturu a filmy s mojà oblÃbenou (apokalyptickou) tematikou. Naposledy to byl film Resident Evil: Extinction, klasika Malevil a román Tma od OndÅeje Neffa.
Jakékoli doporuÄenà ocenÃm.
Blog reloaded?
Poslední měsíc si zahrávám s nápadem znovuobnovit svůj zpopelněný blog. Vlastně... Je to jak s myšlenkami na sebevraždu - pokud vás to napadne jednou, nic se neděje, ale pokud vám ta představa leží v hlavě dny, týdny... asi to bude stát za to. Tak já jsem ten druhý případ.
Stejně jako sebevražda ale nakonec má i můj "druhý první" zápis svůj spouštěcí mechanizmus. Tento příspěvek se měl původně jmenovat Jak poznat sympatie? Od dívčích časopisů by se však jeho obsah zásadně lišil v pojetí významu tét otázky. Takže spíš - jak poznat vlastní sympatie? Jinými slovy jde o rozpoznání příznaků, které doprovázejí setkání s fakt symatickou holkou. Moje setkání.
Před schůzkou:
- jsem nervózní, snažím se vybavit racionálními informacemi o devčeti (asi abych se uklidnil)
- jsem vybíravý v jídle (ještě ne zcela prozkoumaný příznak)
- střídavě zapínám a vypínám různá upozorňovátka na schůzku, na kterou nemám šanci zapomenout
- noviny nechám ležet netknuté, dokonce nezatěžuji oblíbený zpravodajský server (prostě mi chybí motivace)
Ze schůzky (a to je podstatný faktor) mám tendence chvilkami běžet - že by adrenalin?
Tak to byl můj spouštěcí mechanizmus .
Končím s blogem
Po Irsku už se mi vůbec nechce psát a nevíc teď odjíždím na čtyři týdny na tábor, tudíž by se i sebtrpělivější čtenář ukousal nudou při čekání na další příspěvek...