blog.orwen.org osobní názory, postřehy a nápady tak jak sem propadnou klávesnicí

7Bře/082

KOPR

Jsou dny, kdy mám fakt problém se k něčemu dokopat. Nedávno jsem se dozvěděl, že se to dá i diagnostikovat... "snížený práh motivace" se tomu myslím říká. Podle toho, co jsem slyšel, to ale není můj případ.

Dnes teda jo.

Nejhorší je když má člověk dělat něco, za co je placený. Hm. Asi ani nemá smysl psát něco do blogu.

Filed under: osobní 2 Comments
20Led/083

Kamarád a potisk kanálu…

Tak odedneška jsem KAMARÁD jednoho děvčete. Velými písmeny mě tak (konečně) zařadila do té správné škatulky. Věřím, že to byla poslední přísada do polívky mého duševního stavu, která už se vařila dost dlouho na to, abych začal být trochu naměkko. Poslední, ostrá, pálivá.. trochu štípe v očích. Až vychladne, ochutnám ji a budu škatulkovat já.

A tak jsem začal překládat.

Už asi rok používám gPodder -- program určený ke stahování podcastů (český překlad: audio RSS :-p). Nejprve jsem přešel na vývojové verze ze subversion, pak tu a tam nahlásil nějakou chybku, přidal na jejich wiki nápad na novou feature, začal číst vývojářskou konferenci... Teď jej překládám do češtiny.

Schválně, jak byste přeložili "Downloading channel cover..."?

Sice stihnu do vydání ostré verze maximálně polovinu veškerých řetězců, ale třeba to někdo ocení. Já se u toho aspoň výborně odreaguji. Ještě doporučím nějaké zdroje podcastu:

  • http://downloads.bbc.co.uk/podcasts/worldservice/digitalp/rss.xml
  • http://downloads.bbc.co.uk/podcasts/worldservice/how2/rss.xml
  • http://www2.rozhlas.cz/podcast/podcast_porady.php?p_po=2623
  • http://downloads.bbc.co.uk/podcasts/worldservice/tae/rss.xml
  • http://www2.rozhlas.cz/podcast/veda.rss

Mám takovou ideu. Vždy když přijdu do svého pokoje, přes bluetooth se mi synchronizuje obsah paměti mobilu se všemi novými zajímavými audiozáznamy které mezitím vyšly, nejlépe i za použití filtrování podle klíčových slov, a staré nebo přehrané záznamy se smažou.

Filed under: osobní, úvahy 3 Comments
22Pro/070

Šťastný den

Ráno sice začalo jako obvykle (jen snídani jsem vyměnil za čtvrtlitru Kofoly), ale hned jej naplnil úpěch v podobě několik dní realizovaného dárku, na jehož úspěch se za tu dobu nabalilo slušné množství emocí ne nepodobných těm z minulého příspěvku. Hlavně očekávání. Dárek skončil shodou okolností a jedné staré paní ex machina na stole obdarované a já už tou dobou uzavíral dva, v minulých dnech už přes limitní termín řešené, dlouhodobé pracovní úkoly v Oddělení koncepce a vývoje. Cestou tam mi ještě zvednulo náladu setkání se Zdeňkou, nějaké laskominy a úspěšně vyřešený problém se závislostmi instalačních balíčků v Ubuntu způsobený přerušeným upgradem na Gutsy Gibbon, který jsem z nerozvážnosti doporučil majitelce systému.

Cestou ze školy jdu přes město a ještě než s pochybami kupuji dárek pro Bratra, zjišťuji že jsem šťastný. Stojím ulici a užívám si to. Že by nějaký manický stav? Možná, ale... dnes se to docela hodí. Maniodepresivitou pokud vím netrpím.

Doma jsem sotva stihnul zhltnout večeři a už jsem valil na sraz se Snorťou... a pak hned navazující sraz spolužáků z Gymplu -- to už jsem začínal být poněkud společensky unavený, ale se svými spolužáků se cítím dobře a myslím, že moje indispozice snad ani nebyla poznat, naopak -- až jsem se znovu zamyslel nad tou maniodepresivitou a dospěl k závěru, že jsem prostě jen nakažený Lucčiným entusiasmem. Do toho jsem byl (díky pohotovosti mé a její společné kamarádky) pozvaný na akci, která pak vytvořila sice poněkud úsměvnou, ale přátelskou atmosféru plnou nových známých a přijemnou tečku za mým šťastným dnem.

Update 4.1.2008: Své nevážné podezření na manické stavy jsem na Silvestra z hecu konzultoval se svou kamarádkou psycholožkou. Ta mi s rezolutně stanovila negativní diagnózu. Další důvod proč být šťastný :-)

Filed under: osobní, úvahy No Comments