Úraz ve škole a zodpovědnost
ilustrační foto
Vstup do budovy Q v areálu Mendelu je tvořen dvojitou bariérou z mohutných prosklených dveří s kovovým rámem. Vypadá to, jakoby hmotnost tohoto pohyblivého kolosu byla daná nějakou zbrusu novou protipožární vyhláškou, která má zabránit jejich otevření v případě jaderného výbuchu uvnitř budovy. Za konstrukcí však stojí, mnohými studenty z jiných důvodů nenáviděný, návrh Ing. arch. Jana Chlupa. Tak jako tak, pro některé lehčí studentky je vstup do školy podobný jedné ze závěrečných scén (6min video) Ghost in the Shell (androidka, jedna z hlavních postav, se v ní oděna jen do nefunkčního maskovacího zařízení pokouší otevřít jistý druh tanku).
//
I proto jsou dveře vybaveny pohybovým čidlem a těžkou hydraulikou, která s nimi manipuluje.
Fotobuňka reaguje na vstup procházejícího přibližně čtyři metry před jeho potenciálním kontaktem s dveřmi. Dveře tak mají při mé cestovní rychlosti 2m/s zhruba dvě sekundy na otevření. Nestačí to úplně. Aby nedošlo k přetížení hlavní rozvodné sítě, otavírají se poměrně pomalu, a aby nemusel rychlejší chodec zpomalit, je nutné se drobnou kličkou pootevřenými dveřmi (s drobným vychýlením trajektorie) provlíknout.
Zmíněné „provlíknutí“ je mnoho let optimalizovaný, asi desetinu vteřiny trvající, pohyb vycházející z předpokladu, že rychlost otevíraných dveří je konstantní. Vstupní dveře si od včerejšího odpoledne vybraly právě tu „provlíkací“ desetinu vteřiny aby se pochlubily svým novým dárkem k Novému roku – brzdou. Ta je v nejnevhodnější chvíli s pořádnou ránou zasekne na místě a spustí zpětný chod. Jedná se o chybu.
Hlavní myšlenka tohoto článku je krátké zamyšlení nad určitým posunem v mém chování. Ještě před několika lety bych šel domů, dal si na tržnou ránu pár mašliček a s trochou štěstí se ještě pár týdnu chlubil super jizvou.
Ale dnes?
| vyhledání a informování vrátného o závadě | 15 minut |
| pokus o ošetření v nejbližší nemocnici | 10 minut |
| ošetření v úrazovce | 2 hodiny |
| přeočkování proti tetanu | 1,5 hodiny |
| první návštěva pojišťovny | 15 minut |
| schůzka s univerzitním bezpečákem a vyplňování zprávy o úrazu | 15 minut |
| vytahování stehů | 1 hodina |
| druhá návštěva pojišťovny | 15 minut |
| psaní článku do blogu | 20 minut |
| celkem | cca 6 hodin |
// <![CDATA[
var uri = 'http://impcz.tradedoubler.com/imp?type(js)pool(389908)a(1878208)' + new String (Math.random()).substring (2, 11);
document.write('');
// ]]>
Tak si říkám čím to je. Jsem jenom zvědavej jak tady ty sociální systémy fungují? Jde mi o peníze? Jsem prostě jen starší a ti to tak většinou dělají? Vadila by mi riziko jizvy? Nemám nic lepšího na práci?
Pokračování se dočetete v příspěvku Finanční rekapitulace.
Jsem Ajťák?
rozebraný Asus EEE
Informatik rozumí informatice. Ta se zabývá strukturou, správou, uchováváním, získáváním, šířením a přenosem informací. Informatik tedy například navrhuje datové struktury pro uchování informací a algoritmy pro práci s nimi. Někteří navrhují formální gramatiky, jazyky; jiní v nich třeba programují.
Myslím, že nemám talent na teoretickou informatiku. Skoro jsem zapomněl základy teorie množin, nevím skoro nic o gramatikách typu 0 a 1, při četbě teorie her přeskakuji dlouhé vzorečky. Aplikovaná informatika mi jde líp. Poslední dobou ale dělám věci, které s informatikou prakticky nesouvisí – vrtám se v počítačích. Například…
Upevnění chladiče ve stylu Earthships
Místo toho, abych si nechal opravit prasklý 10“ displej mého netooku Asus EEE, sehnal jsem si za pár dolarů jiný a snažil se ho vyměnit sám. Zábavná mise skončila neúspěchem – nová orazovka nebyla kompatibilní. To jsem bohužel zjistil až v okamžiku, kdy mi vnitřnosti počítače pokrývaly půlku stolu. Na shánění nové obrazovky už mi nezbyla chuť ani nálada a padlo rozhodnutí použít EEE jako úsporný domací server pro tento blog a vyhnout se tak službám tohoto serveru. Začal mi však citelně chybět počítač… Bylo tak nutné exhumovat můj deset let starý muzejní kousek jehož Nvidia A7600 GS vyluzovala zvuky podobné cirkulárce. Vytí ložicek drnčícího ventilátoru mě tak vedlo k dalším Ajťáckému počinu – výměně chladiče. Neobešel jsem se sice bez izolepy, ale ty špejle co přidržují chladič mají prostě styl. Vibrační izolace je z podložky na myš. Prodlužka k nápájení chladiče zase z datového kabelu staré klávesnice. Přenáším tak myšlenku architekta Mika Reynoldse a jeho domů z recyklovaných a přírodních materiálů do IT.
Ok, kdyžk tomu připočtu ještě nějaké ty konfigurace routerů u kamarádů – dělám Ajťáckou práci. Ale považuju se spíš za informatika. Hm… udělám si v tom do jara jasno.
Budování střechy na chatě a všetečné otázky
„Proč vlastně existuje klampířská živnost?“ Padla po půl dni práce na střeše otázka. „Věřím tomu že za dva dny praxe by to mohl dělat každej„.
Následující diskuze se točila kolem toho, kolik by komu stačilo, aby se stal profesionálním klempířem. Fakt je, že rychlost pokrývání střechy během ní docela rostla.
Přijde mi, že takových povolání je hafo – stačí trochu „common sense„, Google, případně rada zkušenějšího kamaráda. Nebo ne?
Z víkendového pokrývání střechy mám jen pár fotek sbíjení štítu a netradičního použití žebříku 
.
„moje poloha“ na GMM
Služba Google Maps má i svoji podobu ve formě programu pro mobily. Právě jsem aktualizoval a úplně mě dostala nová funkce – moje poloha. Úplně mě přenesla do vzpomínek…
Před mnoha lety se dala poloha zjišovat přes tzv. servisní menu aktivovatelné u různých mobilů různými způsoby (kódy, odblokovování přes kabel,…). Servisní menu pak zvídavému uživateli poskytlo mj. identifikační čísla BTSek na které je mobil zrovna připojený (těch bývá podle signálu třeba pět). Stačilo pak číslo odeslat SMSkou (tehdy ještě GPRS nebylo a za HSCD za to nestálo) přes bránu na nějaký nespolehlivý server, kterému plnily databázi stovky nadšenců (ano i já ). Ten pak obratem odpověděl, kde že se ona BTSka nachází (opět přes opačným směrem fungující bránu – to ještě nebyla capcha). K tomu bych zdůraznil, že BTSka není jen stožár, nýbrž sektorová anténa. Těch bylo na stožáru několik a protože se evidovala i jejich orientace, bylo možné určit přibližný směr, kterým ode mě stožár zrovna je. Qůli zpoždění signálu musí mobil znát také (rovněž zjistitelné ze servisního menu) hrubou vzdálenost od BTSky. Jednoduše řečeno – když měl člověk trochu času a dobrou databázi, nebylo často problém vypočítat svoji polohu s přesností na několik desítek metrů, zvlášť když se po úpravě firmware dalo přesvědčit mobil ať se připojuje postupně na tu či onu BTSku.
Teď bych se mohl rozepsat o rizicích nedávno schváleného zákona, který přikazuje operátorům tyto údaje o poloze archivovat, ale to snad jindy…
Eurotel krátce poté době zavedl bezplatnou a velice nepřesnou službu postavenou na technologii Cell Broadcast, kdy se poloha (resp. její stučný popis) zobrazuje přímo na displeji telefonu. Názvy městských čtvrtí, vesnic a území pak ale byly čím dál častěji nahrazovány reklamami na podnik v blízkosti („Dárek pro vás u stanice Shell!“). T-mobile (tehdejší Pegas) pak zprovoznil placený a mnohem přesnější ekvivalent podobné služby.
Po několika letech se objevilo i pár programů (můj mlhavý známý je autorem verze pro první Symbiany), které si databázi BTSek nesly s sebou, (stejně jako mapu na které přibližnou polohu zobrazovaly) postupně však jejich vývoj s nástupem GPSek utichal. Profláklý princip však oživil právě Google, který jej do své už tak dost podařené aplikace implementoval ve formě puntíku zobrazující moji přibližnou polohu. Google je IMHO první subjekt, který informace o poloze dokáže skutečně komerčně využít (zájemce nyní odkazuju na Jiřího Donáta). Snad proto, že je většina z předtím zmíněných programů a služeb (ačkoliv jsou třeba stále funkční) odsouzeny k zániku, používám ten minulý čas.
A už zbývá jen link, aby tento blogpost vůbec k něčemu byl: funkce Moje Poloha.
Písnička: Když ji slyším vzpomenu si na …
Nedávno mě překvapil zajímavý fakt.
U lidí, kteří měli v mém životě specifickou roli, se mi stává, že si k nim na základě nějaké situace přiřadím určitou písničku. Ta mi je pak vždy připomíná. A to je super .
- Pavel Nedvěd: Sedmikráska
- Karel Černoch: Dva roky prázdnin
- Mňága a Žďorp: Hodinový Hotel
- Neposlušné Nanynky: Punková princezna
- Znouzectnost: Babylon
- Markéta Irglová: The Hill
- Martina Trchová: A ty se ptáš…
Až Google Sets dokáže tento seznam doplnit nebo prohlásit za úplný, smeknu klobouk.
Výklad textů
JednÃm z nejdůležitÄjÅ¡Ãch prvků v hudebnÃch skladbách, které poslouchám nejÄastÄji (tedy žánr jež se hodà spÃÅ¡ do sluchátek na ulici než k soustÅedÄnému poslechu) je text.
Mám rád slova, Å¡ifry, významy, pojmenovánÃ, symboly a obaÄas se chci prostÄ dostat se na kloub Äasto skrytému významu pÃsÅových textů. Takovým nejzÅejmÄjÅ¡Ãm pÅÃkladem skrytého významu může být známá pÃsniÄka Panenka; pod textem této pÃsnÄ zaznÃvá otevÅenÄ i v diskuzi.
ZajÃmavým oÅÃÅ¡kem pro mÄ bylo nedávno album Bláznivá od JablkonÄ, které je na zamotané texty pomÄrnÄ bohaté. Jediným pravidlem, které jsem si pÅi výkladu textů zavedl je vycházet pouze z audiozáznamu. Ono to snad i prospÃvá fantazii. KonrétnÄ tedy doporuÄuji PÄt Policajtů (tady je to pomÄrnÄ jasné), PastýÅka putujÃcà k dubnu (taky jasné, ale myÅ¡lenka nic moc) a OdpouÅ¡tÃm ti Rút (nÄkteré vÄty jeÅ¡tÄ nechápu).
Nákup přes internet
Vždy když jsem chtěl něco koupit přes internet, musel jsem použít cizí platební kartu. Ne tak před chvílí, kdy se mi takto podařilo koupit jistou počítačovou hru. Povedlo se mi to až zprostředkovaně – přes účet na PayPal.
No a proč sem píšu . Byl jsem zaskočen – v okamžiku nákupu mi najednou došlo osm SMSek, to znamená čtyři e-maily:
- Paypal: Potvrzení o autorizaci platby z účty PayPal a oznámení o zaslání požadavku mé bance, aby se přes PayPal peníze přelily na frictionalgames.com
- PayPal: Potvrzení o tom, že peníze byly z účtu úspěšně vybrány
- E-shop: Oznámení, že objednávka byla zaplacena spolu s odkazem ke stažení hry
- Komerční banka: Oznámení o uskutečněné platbě společnosti PayPal
Konec myšlenky.
Bez komentáře
-
Detekce Cenzury
Podpora
Aktuálně
- Pres noc za oknem trochu nasnezilo :-) http://t.co/hypSXDr3
- @jochocz proc?
- @adent tohle zrovna docela cool je ;-) (ale jo, meli by si to ujasnit)
Poslední alba
